close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Leden 2010

další rozhovor s avril lavigne

8. ledna 2010 v 16:31 rozhovory s avril lavigne
Co můžeme čekat od tvé třetí desky?
"Jsou na ní hlavně písničky o lásce. Vždycky jsem zpívala o tom, co zrovna cítím a prožívám, a teď jsem šíleně zamilovaná, takže nemůžu jinak. Najde se tam i nabroušený text namířený proti klukům v písničce Girlfriend, ale oproti předchozím albům je o hodně mírnější. Spíš jen tak láskyplně popichuju. Taky jsme tam zařadili písničku Keep Holding On, kterou jsem natočila k filmu Eragon. Tuhle desku produkoval můj manžel (zpěvák kapely Sum 41 Deryck Whibley - pozn. red.), kterému jsem CD s láskou věnovala."

Nelituješ, že ses vdala tak brzy?
"S Deryckem spolu chodíme od února 2004, předtím jsme se pár let kamarádili. Po více než roce jsme se zasnoubili a za další rok se vzali. Takže to zase tak nahonem nebylo."

Jaká byla svatba? Romantická, nebo rockerská?
"Hlavně byla rychlá. Tatínek mě dovedl k oltáři, a než jsem se stačila rozkoukat, bylo po všem. Měli jsme klasickou katolickou svatbu, ale jako svatební song jsme si vybrali Iris od Goo Goo Dolls z filmu Město andělů. Po pravdě, romantičtější záležitostí bylo samotné zasnoubení. Deryck mě vzal do Benátek, jezdili jsme na gondole a pak si dali piknik v trávě."

Plánujete děti?
"Teď ne, ale někdy určitě. To asi samo vyplyne..."
V songu " Nobody´s Home" zpíváš o holce, která má tolik problémů, že neví, kam patří. Je to song o tobě?
Ano. Můj život se za poslední tři roky totálně změnil. Někdy mám chuť volat o pomoc!

Proč? Prodala si 15 milionu desek a stala ses hvězdou. Všichni ti závidí…
Samozřejmě, mě těší, že jsem ze svého koníčku udělala povolání a že se mé songy lidem líbí. Ale v každým případě nechci být superstar!

Co ti na tom tolik vadí?
Jsem prostě pořád na veřejnosti! V novinách o mě píšou, že jsem punkerka… každý mě pozoruje. Nemám žádný soukromí. Nejsem přece veřejný majetek. Nikoho nezajímá, jak mi při tom je…
A co děláš v soukromí?
Hele, chceš mě provokovat, nebo co? Ještě před rokem bych rozhovor v tuto chvíli ukončila. Je mi nepříjemný vykládat cizím lidem, co dělám. Naštěstí už jsem se naučila zacházet i s těmito otázkami. Ale přesto mě štvou. Můžu tě ale uklidnit. Myslím, že nedělám nic jiného, než ostatní holky v mém věku. Chodím ráda do kina nebo na pivo s kámoši. Neberu ale žádný drogy. Nemám žádného přítele a mít někoho jen kvůli sexu, tak to fakt nemusím. Možná tě překvapí, že mě baví domácí práce jako je žehlení, vaření atd.
Proslýchalo se, že tě pronásledoval nějaký magor…?
Hm. Byl to fakt nějaký blázen, ale už se o něj postarala policie. Víc než takoví úchyláci mě štvou každodenní situace, jako když si třeba někdo přisedne ke stolu, aniž by se předem zeptal, a začne se mě vesele vyptávat na cokoliv - nebo když mi někdo na ulici sprostě nadává jen kvůli tomu, že se mu nelíbí moje songy…

Tak už dost těch negativních věcí. Z čeho máš radost?
Mám radost toho, že jsem svým vlastním šéfem, že jsem samostatná ženská, která si nenechá nic líbit. Tahle skutečnost mě těší víc než sláva.

text where you´re gone

8. ledna 2010 v 16:11 texty avriliných písní
Vždycky jsem si potřebný čas na svůj vlastní
Nikdy jsem si myslel bych, potřebují se tam, když jsem volal
A dny cítím jako roky, když jsem sám
A postel, kde vám lhát, je zhotovena na vaší straně

Když odešel jsem počítat kroky, které jste užil
Vidíte, jak moc tě potřebuji právě teď?

Když jste odešel kusy mého srdce se vám chybí
Když jste pryč tvář Přišel jsem vědět, chybí příliš
Když jste pryč slova potřebuji slyšet, aby se vždy mě přes den
A to ok
Chybíš mi

Nikdy jsem cítil tímto způsobem před
Všechno, co jsem udělal, mi připomíná vás
A šaty jsi odešel, budou ležet na podlaze
A jejich vůně jako vy, mám rád to, co děláte

Když odešel jsem počítat kroky, které jste užil
Vidíte, jak moc tě potřebuji právě teď?

Když jste odešel kusy mého srdce se vám chybí
Když jste pryč tvář Přišel jsem vědět, chybí příliš
Když jste pryč slova potřebuji slyšet, aby se vždy mě přes den
A to ok
Chybíš mi

Byli jsme stvořeni jeden pro druhého
Tady navždy
Vím, že jsme byli
Jo jo

Vše, co jsem kdy chtěl, bylo pro vás znát
Všechno, co jsem si mohu dát mé srdce a duše
Sotva dýchám Potřebuji dojem, že jste tady se mnou

Když jste odešel kusy mého srdce se vám chybí
Když jste pryč tvář Přišel jsem vědět, chybí příliš
Když jste pryč slova potřebuji slyšet, aby se vždy mě přes den
A to ok
Chybíš mi

rozhovor

8. ledna 2010 v 16:08 rozhovory s avril lavigne
Jak cítíš to, že si o tobě všichni povídají?
Je to zvláštní. Ještě jsem toho o mě moc nečetla, musím přiznat, že je to někdy k pobavení, i když je to i negativní.
A jak se cítíš, když obdržuješ různá ocenění a šplháš se do předních příček hitparád na celém světě?
Je to opravdu neuvěřitelné! Když jsem odjela do Japonska, tak jsem o něm moc nevěděla, ale na mě tady čekalo mnoho fanoušků. Celý den mě pronásledovali, chtěli si na mě šáhnout, obklopovali mě dárky a trvalo mi docela dlouho, než sem dala aspoň nějakým autogram.
Jseš stydlivá?
Víte, že nejsem - ale občas opravdu jsem. Občas jsem nervózní, ale pak se opět dostanu do nálady - skáču po pokoji a dost hlasitě mluvím :). Na mě je snadno poznat, čím jsem za ten den prošla. Málokdy mě uvidíte pít Colu, protože nezavřu pusu. Nepiju ani kávu a nejím čokoládu, protože neustále mluvím.
Vypadáš opravdu skvěle a přírodně. Nechceš změnit časem svůj styl?
Ne, to rozhodně ne. Oblíkám si věci, který mi jsou pohodlné. Mám svého stylistu, ale nedělá přesně takovou práci, jakou by měl stylista vykonávat. Už ví, jaké oblečení mám ráda, a také to s ním konzultuji. Hodně umělců má stylisty, kteří jim říkají jak se mají oblékat a tak. Já nechci prodávat svojí postavu, sebe samotnou. Chci prodávat svou hudbu. Pokud jste holka, chtějí z vás všichni udělat nějaké ty popové hvězdy. Ale já to nechci! Chci se oblékat tak, jak chci já a mít účes, který se mě líbí.
Byla jsi jako malá uličnice?
Samozřejmě! :) Se svým starším bratrem jsem hrála hokej. Chodila sem rybařit, lovit a miluju skateboard.
Jaká byla tvoje nejhorší věc v životě?
Když jsem odložila školu na pár týdnů. Vyhodili mě ze školy za povídání a za to, že jsem nedělala domácí úkoly.
Neměla jsi ráda školu?
Ne, nenáviděla jsem ji. Jsem ráda, že sem ji ukončila.
Je pravda, že sis zazpívala se Shaniou Twain?
Ano, v mých 14ti letech jsem vyhrála soutěž v rádiu. První cena byla zazpívat si se Shaniou Twain. Byla jsem nadšená. Poprvé jsem si zazpívala v kostele, kde jsem se také naučila zpívat. Byla to pro mě velká zkušenost.
Máš přítele?
Ne, nemám. Ale hledám toho pravýho. Měla by to být menší rocková hvězda. Hledám kluka, který hraje na kytaru nebo píše texty. Zkrátka toho, který je umělec. Chci, aby mě chápal...


rozhovor z brava

8. ledna 2010 v 16:02 rozhovory s avril lavigne
Bravo: V songu " Nobody´s Home" zpíváš o holce, která má tolik problémů, že neví, kam patří. Je to song o tobě?
Avril: Ano. Můj život se za poslední tři roky totálně změnil. Někdy mám chuť volat o pomoc!

Bravo: Proč? Prodala si 15 milionu desek a stala ses hvězdou. Všichni ti závidí…
Avril: Samozřejmě, mě těší, že jsem ze svého koníčku udělala povolání a že se mé songy lidem líbí. Ale v každým případě nechci být superstar!

Bravo: Co ti na tom tolik vadí?
Avril: Jsem prostě pořád na veřejnosti! V novinách o mě píšou, že jsem punkera… každém mě pozoruje. Nemám žádný soukromí. Nejsem přece veřejný majetek. Nikoho nezajímá, jak mi při tom je…
Obrazek

Bravo: A co děláš v soukromí?
Avril: Hele, chceš mě provokovat, nebo co? Ještě před rokem bych rozhovor v tuto chvíli ukončila. Je mi nepříjemný vykládat cizím lidem, co dělám. Naštěstí už jsem se naučila zacházet i s těmito otázkami. Ale přesto mě štvou. Můžu tě ale uklidnit. Myslím, že nedělám nic jiného, než ostatní holky v mém věku. Chodím ráda do kina nebo na pivo s kámoši. Neberu ale žádný drogy. Nemám žádného přítele a mít někoho jen kvůli sexu, tak to fakt nemusím. Možná tě překvapí, že mě baví domácí práce jako je žehlení, vaření atd.


Bravo: Proslýchalo se, že tě pronásledoval nějaký magor…?
Avril: Hm. Byl to fakt nějaký blázen, ale už se o něj postarala policie. Víc než takoví úchyláci mě štvou každodenní situace, jako když si třeba někdo přisedne ke stolu, aniž by se předem zeptal, a začne se mě vesele vyptávat na cokoliv - nebo když mi někdo na ulici sprostě nadává jen kvůli tomu, že se mu nelíbí moje songy…

Obrazek
Bravo: Tak už dost těch negativních věcí. Z čeho máš radost?
Avril: Mám radost toho, že jsem svým vlastním šéfem, že jsem samostatná ženská, která si nenechá nic líbit. Tahle skutečnost mě těší víc než sláva.

Bravo: Máš svoje fanoušky ráda?
Avril: Většina z nich je fakt milá. Vždycky mě pobaví, když na koncertech vidím holky, které jsou oblečené stejně jako já. Pak si říkám: ,, To je síla, ony mají za vzor venkovanku z díry jménem Napanee…!"








novinky na blogu

8. ledna 2010 v 15:57 | kristyna |  novinky o avril lavigne
ahojte, tak máme tu leden co se bude dít na blogu:
nové fotky avril lavigne
nové texty písniček
novinky o světě avril
co o avril nevíte

doufám že to všechno stihnu, protože se blíží pololetí a si musím zpravovat známečky.

a jestli se vám na blogu něco nelíbý nebo by jste tu chtěli něco nového tak to prosím pište do komentíků.
dik

rozhovor s avril lavigne

7. ledna 2010 v 20:49 o avril lavigne
Jaká jsi byla ve škole?
Úplně obyčejná holka, co chodí do normální školy. Žádná šprtka. Neměla jsem maléry, ale taky jsem často nedávala pozor. Spíš mě bavilo si donekonečna povídat. Takže jsem si to bez povšimnutí učitelů užívala. Patřila jsem do bandy teenagerů, co chodili na parties a věčně zaspávali, ale mimoto jsem taky zpívala.

Měla jsi vždycky jasno v tom, co chceš dělat?
Můj sen byl odjakživa jasný - zpěvačka. Prozpívávám se životem a to prostě miluju. Když jsem vyrůstala, zpívala jsem, kde se dalo. V klubech, na různých akcích, ve škole, v kostele, kdekoliv. Ovšem kupodivu jsem se taky chtěla stát policistkou. Myslela jsem si, že moje poslání je protivný polda!


Podporovala tě škola ve tvých snech?
Učitelky věděly, že chci zpívat, protože jsem chodila do sboru. Ale nemyslím si, že by si uvědomovaly, jak to vlastně mám. Ve škole nebyla žádná poradna pro kariéru, takže nikoho moc nezajímalo, co chceš dělat. Když už se někdo zeptal, řekla jsem pravdu. Když mi to chtěli rozmlouvat, naprosto jsem vypnula! V takových chvílích si musíš věřit.

Kdo ti dával odvahu?
Kamarádi byli skvělí, vždycky se na mé vystoupení přišli podívat. Největší podporu jsem ale nacházela v rodině a managementu. Chovali se neuvěřitelně. Je strašně důležité mít kolem sebe lidi, kteří v tebe věří stejně jako ty sama, protože existují chvíle, kdy se o ně potřebuješ opřít. A můžu říct, že oni nikdy nezklamali.

Jak jsi vplula do pravidel hudebního showbyznysu?
Po pravdě, nějaké záležitosti kolem byznysu mi unikly a byla jsem z toho pěkně zmatená. To je taky jeden z důvodů, proč vedle sebe musíš mít lidi, na které je spoleh, podporují tě a jednají narovinu. Dělají rozhodnutí v můj prospěch a já vím, že je to tak správně.

Co když narazíš na odmítnutí?
Měla jsem štěstí, každý mě vždycky chtěl slyšet zpívat, takže nebylo třeba řešit moc případů odmítání. Každopádně musíš zůstat pozitivně naladěná k jakémukoliv úspěchu ve svém životě - prostě ze sebe smeť všechnu negativitu.

Proč myslíš, že tě potkal takový úspěch?
Od začátku jsem všechno říkala napřímo, snažila se o vstřícnost a dávala najevo "taková jsem, cítím se šťastně a chci taková i zůstat". Takhle jsem se otitulovala a pak se nikdo ani nepokusil nastylizovat mě do popové princezny. Věděli, že do toho nepůjdu, nebyla bych to já.

Jak na tebe ostatní reagují teď, když jsi slavná?
Zůstávám v kontaktu se svými přáteli, ti se nezměnili. Ale nemám si co říct s nikým, kdo se mnou není v pohodě. Pokud mě někdo pomlouvá nebo kritizuje, ignoruju ho. Když se budeš zabývat maličkostmi, nezbude ti čas na ostatní, důležitější věci.

Je tvůj život takový, jaký sis ho vysnila?
Na patnáctiletou holku se to všechno událo děsně rychle. Podepsala jsem smlouvu, natočila první desku a pak to vylítlo a explodovalo... Velká změna a obrovská zkušenost, ale musím říct, že si to užívám. Žiju svůj sen. Je to tvrdá práce a někdy jsem ze všeho strašně unavená - ale toužila jsem po tom, tak to mám:-). Stát se zpěvačkou stálo za to.

Naučila ses vypořádat se s kritikou?
No... bez ní to nejde, tak jsem s tím dopředu počítala a doufám, že už mě žádná kritika nerozhodí. Nic moc proti tomu nezmůžeš, takže jediné, co ti zbývá, je připravit se na nejhorší. Hlavně se nenechat rozčílit každou špatností, kterou o tobě řeknou.

Poraď něco holkám, které chtějí dosáhnout svého snu.
Bude to znít tvrdě, ale... Není nic platné jen sedět v pokojíčku a snít. Zhmotni své představy a zkus je realizovat. Je to jediný způsob, jak dát o sobě vědět. Nesnaž se být za každou cenu jiná, prostě buď, jaká jsi. Vytěž ze své jedinečnosti.




avril lavigne životopis

7. ledna 2010 v 20:28 o avril lavigne
Avril není typickou mladou popovou princeznou, ve skutečnosti byla přesný opak Britney Spears. Je to bývalá divoká skejtařka, která má ráda punk-rokovou hudbu.Ale v této době už není divoká skejtařka jako bývala.Těd se už věnuje spíše rodině, zpívá jemnější hudbu a vytvořila svou vlastní módní kolekci- Abbey Dawn.

Avril má mladší sestru a staršího bratra. Se zpěvem začala již ve dvou letech v místním kostelním sboru. V tomto sboru zpívala do svých deseti let. Krátce poté, díky svému pěveckému nadání vyhrála hlavní cenu v soutěži místní rozhlasové stanice. Touto cenou byla cesta do Ottawy, kde si zazpívala duet se slavnou zpěvačkou Shania Twain.

Ve svých 13 letech začala psát své vlastní písně a hrát na kytaru. Brzy poté nahrála na videokazetu své hudební výkony a poslala je několika nahrávacím společnostem. Naštěstí si jí všiml šéf nahrávací společnosti Arista Records Antonio L.A. Reid. Avril proto odjela do Manhattanu v New Yorku, kde z ní chtěl Reid udělat popovou zpěvačku klasického formátu. Ona však chtěla být jiná, chtěla být umělcem, který je spojen s tvořením písní, jež zpívá. Proto se Avril rozhodla odjet na západní pobřeží do Los Angeles. Zde se spojila s vydavatelstvím Nettwerk Managementem a producentem/skladatelem Cliffem Magnessem. To jí nechalo zcela volnou ruku a texty si proto Avril píše sama.

Spolu s Cliffem dokončili singl Complicated, který se stal ihned velkým hitem, jež válcoval žebříčky všech možných hitparád. Tento úspěch byl obrovský a Avril nazpívala debutové album "Let Go" (2002). Pět týdnů po vydání se stalo platinovým a jeho úspěch i nadále rostl.

Avril zpívá se svou kapelou, kterou tvoří bubeník Matthew Brann, bas kytarista Mark Spicoluk, kytaristi Jesse Colburn a Evan Taubenfeld. Své celosvětové turné začala prvními návštěvami Japonska, Evropy a v Austrálie. V roce 2004 produkovala svoje album "Under My Skin", na kterém opět ukázala svůj talent.

Mezi rokem 2005 a 2006 se z drzé punk-rockerky stává velká citlivka a doslova pro někoho ztělesněná Barbie. Avril si totiž obarví vlasy na blond, na dovolené v Benátkách se zasnoubí se svým dlouholetým přítelem Derickem a fotí do modních časopisů. To, co Avril dříve nesnášela se teď stává samozřejmostí a šokovaní fanoušci se nestačí divit. Udájně si je obarvila na blond kvůli životopisnému snímku, kde prý hraje Courtney Love. Většina fanoušků se od ní odvrací a Avril točí více filmy a fotí pro časopisy.

15.7.2006 si Avril Lavigne vzala svého přítele, frontmana skupiny sum41, Derycka Whibleyho. Soukromý obřad se konal ve městě Montecito v Kalifornii. Avril byla s Deryckem zasnoubená přesně rok (zasnoubili se na dovolené v Benátkách).

Do kin se v roce 2007 dostává její první film Fast Food Nation, který vypovídá o nezdravém stravování v USA.

17. dubna 2007 Avril Lavigne vydala již svoje třetí Album, které nese název The Best Damn Thing. Avril tvrdí, že dneska je živá, rocková a hlavně, že je hravá. Z tohoto alba známe již písničky Keep Holding on, Girlfriend,When you're Gone, Hot nebo The Best Damn Thing ...